MUDr.

Igor Nykl

Jak to vypadá aktuálně s „protikuřáckým zákonem“?


17.1.2016


   Dne 13. 1. 2016 se konala další v pořadí již 28. schůze zdravotního výboru Parlamentu ČR, kde prvními a hlavními body jednání byl dva „ protikuřácké zákony „. Správně řečeno jednak zaprvé Vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek ( sněmovní tisk 508) a za druhé Poslanecká novela zákona o ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky ( sněmovní tisk 272). Oba návrhy se probíraly v jedné sloučené obecné rozpravě ač je mezi nimi podstatný rozdíl. Jak ti co se o problematiku blíže zajímají ví, tak ten vládní návrh se týká boje nejen proti kouření, ale i proti konzumaci alkoholu či ilegálních drog a jde o velmi komplexní novelu původního zákona č. 379 z r. 2005 . Ten poslanecký je naopak velmi jednoduchý a mění v původním zákoně zr. 2005 jen prakticky jednu větu, kdy se v něm zakazuje kouření ve vnitřních prostorách zařízení společného stravování. Účast na semináři byla velmi početná a jak se dalo čekati i debata byla velmi bohatá a týkala se především kouření. Zazněly zde některé velmi kontroverzní výroky a určitě je překvapivé, že zastánci ponechání aspoň stavebně oddělených míst v restauraci pro kuřáky se vlastně objevují i mezi poslanci s původní profesi lékař. Například jeden z poslanců popisoval, jak vypadá situace s kouřením v Japonsku, kde se nesmí kouřit volně na ulici a kde když si chce někdo venku zapálit, musí na té ulici vejít do nějaké speciální kóje - budky a v ní si teprve může zakouřit. A tento lékař se vlastně podivoval nad tím, že v ČR budeme přijetím těchto zmińovaných zákonů vyhánět lidi ven z restaurace na ulici, kde budou škodit ovzduší a dále to bude nepěkný příklad pro mládež, která uvidí před mnoha budovami hloučky kuřáků. Moc na to nebylo co říci, snad jen to, že obecně se říká, že omezením kouření v restauracích či na diskotékách klesne dle zahraničních zkušeností počet kuřáků a projeví se to především u mládeže. A o snížení počtu kuřáků mezi mládeži by nám mělo jít především, neboť dle studie ESPAD zr. 2011 jedna čtvrtina školáků kouří denně , kdy v tomto zaujímáme druhé místo v Evropě za Lotyši a celkem u nás kouří asi 250 tisíc lidí ve věku pod 18 let. Určitě je správné, že v debatě zazněl jeden z podstatných argumentů pro zákaz kouření ve vnitřních protorách zařízení stravovacích služeb , kde se podává jídlo či pití. A to, že jde přece o to, že ve své podstatě se bavíme mimo jiné i o ochraně zdraví těch pracujících, kteří v těchto zařízeních pracují jako číšníci, servírky. A padlo tam číslo, že těchto lidi je v ČR okolo 100 tisíc, kteří musí minimálně 8 hodin takto v pracovní době prakticky denně dýchat cigaretový kouř a dochází tak vlastně k porušování zákoníku práce. A jak bylo řečeno, přece nemůžeme chtít, aby tito lidé pracovali v „ plynové masce „!

   Je škoda, že z časových důvodů se nepovedlo ukončit celou rozpravu stran těchto zákonů a rozprava byla přerušena do další únorové schůze Výboru pro zdravotnictví PS Parlamentu, kdy pouze jedna poslankyně výboru a já jsme nesouhlasili s tím, aby se rozprava přerušovala a při hlasování o přerušení rozpravy jsme se zdrželi. Zákon tedy ve sněmovně nemůže zatím být projednáván v 2. čtení a zdá se, že než se dospěje k čtení třetímu, tedy definitivnímu hlasování o přijetí či nepřijetí zákona, může to trvat ještě dlouhou dobu. Přitom například od zahájení prvního čtení poslanecké verze protikuřáckého zákona v Parlamentu již uplynulo více než 1 rok a stran vládního návrhu zákona více než ½ roku od jeho projednání na vládě. Dřívější představy, jak zákon bude možná platit již od začátku roku 2016 se ukázaly zcela liché a boj s odpůrci předložených „ protikuřáckých zákonů „ bude ještě velmi náročný. Bylo by fakt ale dobře, kdyby i v ČR došlo v otázce kouření k tzv. „end game čili konci hry „ , jak bývají v civilizovaných zemích světa nyní zkráceně označovány projekty omezující kouření a jež přinesly výsledky například v tom, ze třeba v New Yorku kouří jen 10% obyvatel ( v ČR je to nadále obrovské číslo cca 30% populace)!